Více
467 hlasů
Prostějovský rodák, který absolvoval středoškolská studia na gymnáziu v Prostějově. Zde získal zájem o výtvarnou činnost a základy výtvarných technik, které dále rozvíjel při studiu na stavební fakultě v Brně, kde začal spojovat technickou profesi s výtvarnou erudicí. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1957. Nyní žije a pracuje v Brně. Svoji inspiraci hledá především právě v moravské metropoli. Těžištěm tvorby tohoto výtvarníka se stala malba a to zejména akvarel. Mistrně využívá veškeré možnosti techniky akvarelu, jako jsou roztírání, stékání, prostupování barev, kresbu štětcem naznačující kaligraficky pojaté znaky nebo plavé linie. Akvarel vnímá jako své životní poslání a je přesvědčen o jeho stálé aktuálnosti a podnětnosti pro současné výtvarné umění. Tématem jeho prací jsou především moravská krajina a město.
1845 hlasů
Rodák z Nového Města na Moravě je profesionální horolezec, fotograf a držitel tzv. Koruny Himálaje. Stal se tak prvním občanem České republiky a teprve patnáctým člověkem světa, který stanul na všech čtrnácti osmitisícových vrcholech planety bez pomoci výškových nosičů a použití umělého kyslíku. Na svém kontě má i další skalní a ledovcové vrcholy Evropy, Afriky, Jižní Ameriky a Asie. Za opakovanou záchranu života několika horolezců během expedice Dhaulagiri 2008 obdržel v roce 2009 hlavní cenu Fair Play od Českého olympijského výboru a v následujícím roce i od Evropského hnutí fair play. V současné době je členem předsednictva Českého klubu fair play. Díky hlasování téměř sta sportovců, účastníků LOH v Londýně 2012 a ZOH v Soči 2014, získal za nejlepší sportovní výkon roku 2014 Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského, udělovanou Českým olympijským výborem. V současnosti je v předsednictvu FP ČÉV a členem pléna ČOV.
486 hlasů
Rodačka z Velké Bystřice je propagátorka kroje a kultury moravské Hané, která o sobě mimo jiné říká: „Kroj mi učaroval a zájem o něj mne už neopustil. V roce 1976 pak vznikl taneční soubor u jehož založení jsem nechyběla. To vše předurčilo další léta mého života se zájmem o lidové umění na Hané – o kroj, zvyky a tradice. K poznání historie mi pomohlo i téměř 30 let práce na matrice ve Velké Bystřici. V poslední době se nejvíce věnuji osvětě znalostí hanáckého kroje a jeho vrácení do koruny moravských krojů. Provádím přednášky pro dětí předškolního i školního věku, seniory a různé spolky se zájmem o lidovou kulturu na Hané.“
20112 hlasů
Brněnský rodák patřící mezi významné osobnosti kulturního života. Celý život se hrdě hlásí k Moravě a moravské národnosti. Tu také propaguje nejen v naší zemi, ale i v zahraničí. Několik let moderoval například Brněnské Vánoce na náměstí Svobody, Kudrnovo kolo, slavnostní zahájení turistických sezon, různé mítinky a setkání v městských částech, festivaly atd. Pracuje jako moderátor v rádiu, kde má i svůj vlastní pořad. Momentálně je to Signál rádio a Kiss. Svoji moderátorskou kariéru začínal na tehdy nejposlouchanějším moravském rádiu Čas. Zde také získal díky své jedinečnosti spoustu posluchačů a fanoušků. Pravidelně jezdí bavit osoby se zrakovým postižením do Chrlic a na charitu obětuje spoustu svého času i finančních prostředků. Nejen na dětských dnech přináší radost našim nejmenším, ale potkáte jej i na dalších akcích po celé naší republice.
678 hlasů
Rodák z Bohuňovic na Olomoucku je cestovatelem, dobrodruhem, sokolníkem, trampem, milovníkem přírody, pěstitelem bonsají a především moravským patriotem. Dnes pracuje jako stolař na volné noze a žije v malém srubu na kraji lesa v Troubelicích na Uničovsku. Jak sám říká, tak trochu proti proudu času. V 90. letech podnikl několik dobrodružných cest na kole po celé Evropě. Cestoval po horách s aljašským malamutem. V roce 2015 podnikl první dlouhou cestu na svém arabském koni jménem Scheila. Jako první jezdec z naší republiky byl přizván do Cechu Long Riders, který sdružuje cestovatele na koni po celém světě. O svých cestách natáčí zajímavé filmy. Považuje se za trampa samotáře, proto na podzim roku 2016 začal opravovat starou zchátralou chatu pod Bradlem zvanou Swenov. Dnes je Swenova chata udržována a turisté i trampové mohou posedět a užít si tak romantiku třeba u hořícího ohně.
2258 hlasů
Rodák z Lanžhota je lidovým vypravěčem, zpěvákem, moderátorem a imitátorem. Franta Uher není typickým představitelem lidového vypravěčem v pravém slova smyslu, ale je to především živelný člověk, multiinstrumentalista (housle, kytara, baskytara, bicí,…), moderátor, imitátor, ale taktéž zpěvák, který vás na první pohled zaujme svým opravdu přesvědčivým projevem. Svoji profesionální kariéru začal s Moravankou v roce 1986. Od té doby spolupracoval se spoustou dechových, cimbálových, ale i jiných různožánrových kapel. Franta je typickým lanžhotským patriotem a jak sám říká: „Projel jsem veliký kus světa, včetně Ameriky a Kanady, ale najradši su doma mezi svojíma“. Nejčastěji můžete Frantu Uhra vidět na TV Šlágr, kde pro své věrné diváky připravil a neustále připravuje řadu hudebně zábavných pořadů nejenom v roli moderátora, ale i scénáristy a režiséra.
789 hlasů
Rodák z obce Hrubá Vrbka na Hodonínsku se narodil do starého horňáckého rodu s letitou muzikantskou a zpěváckou tradicí. Už jako čtyřletý chlapec začal hrát na housle svého staršího bratra. Sám o sobě říká, že je houslistou samoukem. Martin Hrbáč sice úspěšně vystudoval brněnskou techniku, ale nakonec uposlechl hlas svého srdce a vrátil se zpět do rodného kraje na Horňácko. V roce 1966, během svého zaměstnání v Železárnách ve Veselí nad Moravou, založil vlastní hudební formaci. Talent Martina Hrbáče vyústil v samostatný osobitý hudební styl a tak je dnes nejenom houslistou, primášem, lidovým tanečníkem nebo zpěvákem, ale také hudebním aranžérem, organizátorem a autorem různorodých folkloristicky zaměřených pořadů. Ing. Martin Hrbáč o sobě říká: „Vždycky jsem se snažil propagovat naše horňácké písničky, zpěvy i tance a význačné osobnosti, které se ke kraji vztahují. Myslím, že jsem v rámci toho dělal všechno možné proto, abych region víc propagoval, a myslím, že se mi to podařilo.“ Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče již od svých začátků patří k základním kamenům tradiční lidové hudby Horňácka. Za více než čtyřicet let svého působení dosáhla mnoha úspěchů nejen doma na Moravě, v České republice, ale také za hranicemi našeho státu.
714 hlasů
Rodačka z Prostějova je učitelka hry na klavír a hudební výchovy, varhanice a organizátorka koncertů vážné hudby. Od dětství bydlí a pracuje v Konici u Prostějova. Od malička jí uchvátila hudba, už ve školce projevila zájem o výuku hry na klavír. Od útlého věku pravidelně navštěvovala koncerty Kruhu přátel hudby, které nyní sama organizuje. V této době si ji jako následovnici vybral zakladatel Kruhu přátel hudby v Konici pan Alois Trnečka. Paní Ludmila se snaží pokračovat v této tradici pořádání koncertů, v září 2019 začíná již 32. koncertní sezona. Vystudovala konzervatoř v Kroměříži a následně Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Hudbou žije a organizací koncertů tráví téměř veškerý svůj volný čas. Hudba je její práce a zároveň koníček.
1128 hlasů
Vystudovaný biochemik, pracoval několik let v akademickém výzkumu. Dále působil jako profesionální hudebník (skupina Poutníci), hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005). Za vydavatelskou práci získal několik ocenění (Cena Classic, Cena Národopisné společnosti, Cena nezávislých publicistů Žlutá ponorka). S Jitkou Šuranskou získal za album Písňobraní cenu Anděl 2005. V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009). Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy, Kroužení, Jazzová odyssea a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů, Sušilovské zrcadlo a Malé příběhy velkých dějin. Pan Jiří Plocek je moravský patriot a propagátor tradiční moravské kultury. Připomeňme jeho nejnovější počin – pětidílný pořad na stanici Vltava z cyklu Metamorfózy tradice s názvem „Moravské proměny“.
Celkem hlasů: 28477
Pravidla ankety
Aktuální ročník
Výsledky hlasování 2020
Výsledky hlasování 2018
Výsledky hlasování 2017
Výsledky hlasování 2016
Moravská národní obec, 2016 - 2021
