prof. PhDr. Miloš Stehlík
historik umění, doyen moravské památkové péče, též básník
Narodil se 14. listopadu 1923 v Brně. V letech 1945 až 1949 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1949 je pracovníkem brněnského Národního památkového ústavu. Externě také doposud přednáší na Semináři dějin umění FF MU. Pan prof. Stehlík je předním znalcem barokního sochařství na Moravě. Celý svůj profesní život zasvětil památkám a jejich ochraně. V roce 2002 získal Cenu města Brna (za rok 2001), roku 2013 pak ocenění ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis (iniciátorkou byla Magdalena Vašáryová). Je autorem mnoha studií, odborných textů a uměnovědných monografií, například „Ars restaurandi : restaurátorské práce malířské“ (1986), „Originál, faksimile : barokní sochařství na Moravě“ (1987), „Brno historické“ (1992), „Kašna Parnas od Johanna Bernharda z Erlachu“ (1996), „Refektář františkánského kláštera v Uherském Hradišti“ (2002), „Památková péče na Moravě“ (kolektiv autorů, 2002), „Barok v soše“ (2006), „Sochařský svět Jiřího Antonína Heinze“ (2013). Vydal také několik sbírek vlastních veršů, například „Pět z Marných veršů“ (1964), „Krajina v půlnoci“ (1964), „Carmina tibi scripta“ (1965), „O životě, lásce a smrti“ (2013), „Šest básní“ (2015), „Šero v úsvitu“ (2017). Moravská zemská knihovna v Brně připravuje k jeho životnímu jubileu výstavu.
Pan profesor Stehlík se hlásí k moravské národnosti a na budoucnosti Moravy mu velice záleží. Při nominačním rozhovoru s panem Mgr. Janem Studeníkem (NPÚ Brno) zavzpomínal, jak jeho „dědóšek“ (to bývalo ještě za starého Rakouska), když prý vyvěšoval moravský žluto-červený prapor (takový ten dlouhý přes několik pater budovy, jemuž v Brně přezdívali „fána“), vždy přitom zpíval vlasteneckou píseň „Jsem Moravan – toť chlouba má…“ od Václava Novotného st.
