Hlasujte pro Osobnost Moravy 2025:

  • Více

    307 hlasů

  • Mgr. Jiřina Polášková a Mgr. Jaromír Polášek

    Manželé Jiřina a Jaromír Poláškovi žijí v historickém centru Frýdku, místní části okresního města Frýdku-Místku. Společně se již několik desetiletí věnují popularizaci regionální historie a vlastivědy, ať už prostřednictvím přednášek, komentovaných prohlídek a vlastivědných vycházek pro veřejnost, organizováním výstav nebo psaním odborných a populárních článků.
    Fotografují a dokumentují proměny lidských sídel a krajiny, zabývají se nedestruktivním archeologickým průzkumem zaniklých industriálních objektů v oblasti Moravskoslezských Beskyd, judaistickou problematikou, historií beskydské turistiky, historií dřevěných sakrálních staveb na Moravě a ve Slezsku, sbírají pověsti, legendy, pohádky a lidová vyprávění z oblasti Moravy a Slezska. Dokumentují také lidové zvyky a obyčeje.
    Mgr. Bc. Jiřina Polášková (1966) pochází z Dolního Nového Dvora, místní částí Bílovce – Bravinného, dvacet pět let pracovala na Úřadu práce ve Frýdku-Místku. Vystudovala distančně obor andragogika na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze.
    Mgr. Jaromír Polášek (1961) pochází z Frýdku-Místku, čtyřiačtyřicet let pracuje v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek. Vystudoval distančně obory historické sbírky a muzejnictví na Ústředním muzeologickém kabinetu v Praze a obory andragogika, sociologie a psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zároveň je také zastupitelem Statutárního města Frýdek-Místek a pracuje v dalších odborných komisích.
    Manželé Poláškovi založili a dvacet let vedli Beskydskou muzejní a vlastivědnou společnost a také třicet let pracovali v rámci České archeologické společnosti, pobočky pro Moravu a Slezsko. Připravují odborné i popularizační přednášky a komentované prohlídky pro veřejnost, zaměřené na historii a památky. Založili a do roku 2023 vedli Old Fiat Club Frýdek-Místek, v minulosti mnoho let organizovali srazy a výlety majitelů historických automobilů a veteránů. Jsou nadšenými cyklisty, sbírají historické velocipédy a sportovní silniční kola, pro veřejnost pořádají retro cyklistické vyjížďky, sbírají regionální a žánrové pohlednice, vlastní např. největší sbírku historických vánočních a novoročních pozdravů v České republice. Před lety založili a doposud soukromě provozují Katzenheim – Kočičí domov pro opuštěné a handicapované kočky.
    Společně napsali knihy „Pověsti a legendy Moravy a Slezska“ (1997, 1998, 2000), „Moravskoslezské pohádky“ (1999), „Moravskoslezské pověsti“ (2000), „Ve stínu frýdecké synagógy“ (2000), „Historie beskydské turistiky“ (2009) a tři desítky regionálně zaměřených publikací, které přibližují lidové obyčeje, historický svéráz a zajímavosti Moravy a Slezska. Naposledy přispěli do knihy „Lašská čítanka. Lašsko v básních, písních, příbězích a vzpomínkách“ (2024). Jaromír Polášek je autorem knih „Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska“ (2001) a „Přehled událostí obce Žabeň 1460-2010“, spolu s dalšími autory napsal „Podnikatelská historie. Novodobí podnikatelé – Frýdek-Místek a okolí“ (1998, spolu s V. Strakošovou), „Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku“ (2005, spolu s J. Tichánkem, Z. Šerým, J. P. Štěpánkem, M. Bitterem), „Staříč 1258-2008“ (2008, spolu s I. Cichou) a „Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí“ (2009, spolu s I. Adamczyk, E. Janoszek, M. Makowskim, J. Spyrou, H. Wawreczkou) a další. Jaromír Polášek je také autorem řady publikací z oblasti regionální historie a cestovního ruchu. Spolupracoval také na přípravě knih „Mlýny a vodní stavby na Frýdecko-Místecku“, „750 let obce Fryčovice“ a dalších projektech.
    Manželé Poláškovi společně připravili více jak 70 odborných i popularizačních výstav, které proběhly v muzeích, galeriích a knihovnách v rámci Moravy a Slezska, také v Čechách i v zahraničí. Společně nebo jednotlivě publikovali více jak 800 článků v regionálním tisku, ve sbornících z konferencí nebo ve studijních sbornících a časopisech, vyučují také na univerzitě třetího věku a na seniorské akademii.
    Manželé Poláškovi jsou držiteli „Ceny Hanuše Lankočího“ města Šenov za rok 2018 a Jaromír Polášek je držitelem „Ceny města Frýdku-Místku“ za rok 2015.

  • Více

    187 hlasů

  • Ing. Milan Valenta

    Milan Valenta se narodil v roce 1954 a základní školu navštěvoval v Luhačovicích. Po Gymnáziu Jana Ámose Komenského absolvoval Stavební fakultu na VUT Brno. V roce 1986 emigroval do Německé spolkové republiky. V profesionálním životě působil jako stavební projektant a ekonom.
    Během svého pobytu v zahraničí se mimo jiné věnoval sledování společenského a hospodářského vývoje především v německy mluvících zemích s důrazem na porozumění souvislostí mezi státoprávním uspořádáním a vývojem tamních samosprávných územních celků. Tato zkušenost vedla k vypracování a vydání publikace o stavu územní samosprávy ve východní části České republiky pod názvem Morava zemský ráj, nebo periferie Evropy.
    Autor zde jasně znázorňuje rozdíly kompetencí regionálních samospráv v sousedních demokratických zemích a regionální samosprávou v České republice a poukazuje na značné demokratické deficity našeho centralistického státoprávního a administrativního uspořádání s velmi negativními ekonomickými následky pro vývoj regionů nejen ve srovnání s vyspělými sousedními regiony, ale dokonce i s centrální částí našeho státu.
    Velmi kriticky poukazuje na následky pražského administrativního centralismu znamenající početný odchod především mladých vzdělaných lidí z regionů a vzniku mnoha územně velkých tzv. sociálně ekonomických periferií.
    Autor podrobně analyzuje náš státoprávní vývoj od vzniku Československa, tedy od převzetí moci pražskými politickými orgány a postupnou likvidaci moravských správních institucí vedoucí k neuznání administrativní existence Moravy.
    Publikace se také podrobně zaobírá problematikou ztráty kulturní identity našich regionů a ztrátou moravské zemské identity. V neposlední řadě poukazuje na vznik nepřijatelného současného společenského morálního prostředí v našem státě, doprovázeného mnohými politickými aférami a hospodářskými a korupčními kauzami.
    V závěrečné kapitole se autor zabývá i perspektivami naší země a možnými kroky ke zviditelnění Moravy jak v našem státě, tak v Evropě.
    Druhé vydání publikace ve spolupráci se Společností pro Moravu a Slezsko (SMS) se stalo podnětem ke vzniku iniciativy s názvem „Morava, zemský ráj“, v jejímž rámci SMS oslovuje velkou část veřejných činitelů na Moravě za účelem posílení hospodářského a kulturně-politického života našich regionů.

  • Více

    146 hlasů

  • Mgr. Helena Vrchotová

    Mgr. Helena Vrchotová o sobě napsala: „Jmenuji se Helena Vrchotová, pocházím z Brna Líšně, kde jsem se také narodila a po celý svůj život v Líšni bydlím. Od svého mládí, ještě na základní škole, jsem snila o tom, že bych chtěla být učitelkou a v budoucnu předávat dětem informace, náměty pro jejich vzdělávání i pro zábavu. To, co jsem si vysnila, se mně podařilo, v roce 1978 jsem ukončila pedagogickou fakultu v Olomouci – obor speciální pedagogika a logopedie.
    Celé moje profesní povolání jsem se věnovala dětem, kterým jsem předávala informace, zkušenosti, nápady i náměty pro jejich práci. Ve svém volném čase / záliba /, jsem se věnovala folkloru – hlavně v oblasti Líšně , Brněnska a blízkého okolí. Tyto zkušenosti a vědomosti předávám již 40 roků dětem v souboru „Líšňáček“, které se o folklorní dění – tanečky, písničky, nářečí, zvyky a hlavně pohybu zajímají a mají touhu se něčemu novému naučit. Tím se snažím udržovat tradice, kroj a život prostých lidí. “

  • Více

    217 hlasů

  • Prof. Mgr. Libor Jan, Ph. D.

    Prof. Mgr. Libor Jan, Ph. D. patří mezi nejvýznamnější odborníky na středověké dějiny Moravy a Čech, v současnosti působí jako profesor v Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Po maturitě na Gymnáziu Koněvova (dnes opět Vídeňská) začal studovat historii na Filozofické fakultě UJEP, studium po jistých peripetiích dokončil v roce 1991, kdy již pracoval jako redaktor a posléze vedoucí redaktor deníku Lidová demokracie (brněnská pobočka). Od roku 1995 vyučuje historii v Historickém ústavu FF. V průběhu třiceti let vedl řadu magisterských i doktorských studentů a rovněž se pod ním habilitovalo několik odborníků z různých odvětví historické vědy. Působil jako člen panelu a po dvě období člen Kontrolní rady Grantové agentury ČR. Je členem výboru Matice moravské, zástupcem vedoucího redaktora Časopisu Matice moravské, stejně jako edičního podniku Dějiny Brna 1-7, vedoucím redaktorem časopisu Studia historica Brunnensia a členem redakční rady sborníku Jižní Morava.
    Odborně se zaměřuje na české a moravské dějiny 13. století, ovšem s přesahy hlouběji a naopak i do doby lucemburské. Publikoval řadu článků týkajících se počátků šlechty, charakteru pozemkového vlastnictví, kolonizace, správy země a soudnictví. Zabývá se také církevními dějinami, z jeho pera pochází několik příspěvků o charakteru arcibiskupství sv. Metoděje či dějích církve v „temném období“ v 10. století. Dalším z jeho témat jsou dějiny rytířských duchovních řádů, kde spolupracuje s řadou zahraničních odborníků. Podílel se na tvorbě publikací jihomoravských měst a městeček, v některých případech i jako vedoucí redaktor (Troubsko, Komín, Moravany, Horní Kounice, Tulešice, Čejkovice, Mutěnice, Čejč, Strážnice, Hustopeče, Židlochovice, Doubravník). Zabývá se také jihomoravským folklórem a byl spoluautorem scénáře celovečerního koncertu na počest P. Františka Sušila (Besední dům 2018). Publikoval např. knihy Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy (Brno 2000), Václav II. a struktury panovnické moci (Brno 2006), Václav II. Král na stříbrném trůnu (Praha 2015) a byl spolueditorem nejnovějšího vydání Zbraslavské kroniky CronicaAulaeRegiae. Die Königsaaler Chronik (Wiesbaden 2022).
    Věnuje se též dějinám jihomoravského vinařství, je členem mezinárodního Řádu rytířů vína. Zpívá v mužském sboru Slováckého krúžku, rád vaří (kniha Jihomoravské vaření s vínem 2013) a věnuje se též domácím zabíjačkám. Nelze být moravským historikem a nemít rád víno.

  • Více

    345 hlasů

  • prof. Ing. arch. EVA JIŘIČNÁ, CBE

    Eva Jiřičná narozena ve Zlíně, působí od roku 1968 v Londýně. Své architektonické vzdělání dokončila na ČVUT v Praze a později Akademii výtvarných umění v ateliéru Jaroslava Fragnera. V roce 1967 nastoupila do Ústavu bytové a oděvní kultury. V roce 1968 odjela na stáž do Londýna, ale po srpnové okupaci se už nevrátila. Profesní kariéru zahájila v Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala přístav Brighton Marina a Lloyd’s Building. V roce 1982 zahájila vlastní praxi a v roce 1986 zakládá vlastní studio Eva Jiricna Architects.
    Paní Eva Jiřičná se proslavila díky interiérům londýnských a newyorských módních obchodů a butiků, rezidenčních projektů a zejména prosklenými schodišti. Proslula také svou prací ve Victoria and Albert Museum, Canada Water Bus Station, Leicester Library, Oranžerii na Pražském hradě a mnoha dalších. V roce 1999 otevřela se svým českým partnerem Petrem Vágnerem v Praze další praxi AI DESIGN, kde dokončila řadu projektů včetně hotelů, univerzitních budov a víceúčelové auly.
    Paní Jiřičná byla jmenována profesorkou, má bohaté pedagogické zkušenosti. Je členkou Královské akademie umění, královskou designérkou pro průmysl a čestnou členkou Královské společnosti umění. Za svou práci získala Řád britského impéria a obdržela 11 čestných doktorátů, byla uvedena do Americké síně slávy. Nedávno byla poctěna titulem velvyslankyně České republiky v rámci Czech Top 100 a medailí za celoživotní přínos London Design Festival. V roce 2024 jí byl prezidentem České republiky udělen nejvyšší státní vyznamenání České republiky Řád bílého lva. Eva Jiřičná zasedá v mezinárodních porotách a publikuje v renomovaných časopisech. Časopis Evening Standard ji zařadil mezi stovku nejvlivnějších žen.
    Z materiálů miluje nejvíc sklo a ocel, je proslulá svými schodišti, u nichž používá kovová upínací lana, a kovovými konstrukcemi se sklem. Její interiéry londýnských a newyorských módních obchodů a butiků (Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sasoon), ale také klubů a restaurací jsou řazeny k nejlepším na světě. Pracovala pro takové firmy a osobnosti, jakými jsou třeba pojišťovna Lloyd, lord Rotschild či Václav Havel.
    Přestože paní Eva Jiřičná je slavná svou prací především ve světě, na svou rodnou Moravu nezapomíná.
    „Ač jsem se na Moravě narodila, žili jsme tam jenom 5 let. Přesto se cítím Moravankou a jsem na to hrdá. Nikdy jsem nezapomněla na to, že jsem zlínská rodačka.“
    „Cítím se být od dětství jak Moravankou tak Zlíňačkou – vysvětlení pro to nemám žádné, ale vždy jsem byla pyšná a stále jsem pyšná, že jsem se narodila ve Zlíně.“ (Lidové noviny 28.3.2013)
    „I když jsou Češi a Moravané součástí jednoho státu, oba jsou hrdí na svou identitu a trvají na ní.“ „Jako každý menší národ i Moravané se musí pořádně snažit, aby vynikli. Přispívá jim k tomu laskavý humor, zalitý chutným vínečkem, dobrá nálada a úžasná vytrvalost, mnohdy i statečnost. Moravských hrdinů jsou ostatně plné učebnice historie.“ Úvod Evy Jiřičné ke knize Moravané ve světě.
    Paní Eva Jiřičná nepoužívá tituly. „Představil se jako architekt Jiřičný, na což (Jan Antonín) Baťa odpověděl: ‚Já jsem švec Baťa!‘ Takže můj tatínek svůj titul do smrti nikdy jindy nepoužil. A já taky ne.“
    „Úspěch je vždycky důsledek ohromné spolupráce.“ (Paměť národa)
    Projekty na Moravě:
    - Lávka přes ul. Koliště, Brno, 1997
    - Univerzitní centrum Univerzity Tomáše Bati, Zlín, 2008
    - Kongresové centrum, Zlín, 2011
    - Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati, Zlín, 2017

Moravská národní obec, 2016 - 2025