Hlasujte pro Osobnost Moravy 2024:

  • Více

    640 hlasů

  • Jiří Parma

    Jiří Parma, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm dnes žijící v obci Ostružná v Jeseníkách, je známýjako skvělý sportovec a bývalý reprezentant ve skocích na lyžích.
    Čtyřikrát účastnil Zimních olympijských her a to roku 1984 v Sarajevu, roku 1988 v Calgary, roku 1992 v Albertville a roku 1994 v Lillehammeru. Největším olympijským úspěchem tohoto Moravana je bronzová medaile v závodě družstev, kterou vybojoval společně s kolegy Goderem, Ježem a Sakalou v Albertville.
    Na Mistrovství světa v klasickém lyžování získal Jiří Parma čtyři medaile. V roce 1984 v Engelbergu to byla bronzová medaile ze závodu družstev na velkém můstku. Roku 1987 se stal v Oberstdorfu mistrem světa v závodě na středním můstku. V Lahti roku 1989 to opět byla bronzová medaile v závodě družstev na velkém můstku. Ve Falunu roku 1993 to byla stříbrná pozice opět v závodě družstev na velkém můstku.
    Velký úspěch zaznamenal Jiří Parma také na prestižním Turné čtyř můstků na přelomu let 1987 a 1988, kde po skvělých výkonech získal třetí místo na stupních vítězů. Roku 1983 na Mistrovství Československa v klasickém lyžování v závodě skokanů na středním můstku získal stříbrnou medaili a v závodě na velkém můstku pak získal bronz.
    Moravská skokanská škola pod vedením olympijského vítěze Jiřího Rašky ve Frenštátu pod Radhoštěm vychovala Jiřího Parmu a další skokany na lyžích ve špičkové sportovce s moravským srdcem.

  • Více

    1603 hlasy

  • Mgr. et MgA. Tomáš Kočko

    Mgr. et MgA. Tomáš Kočko je známý jako skvělý moravský písničkář, muzikant – multiinstrumentalista, skladatel a badatel v oblasti původní moravské a slovanské umělecké tvorby získal díky své inspirativní tvorbě a kulturnímu působení na domácích i zahraničních pódiích mnoho ocenění. Se svým orchestrem je držitelem dvou cen Anděl za album roku. Z dlouhé řady CD, která Tomáš Kočko se svým orchestrem vydal, je nutné zmínit album Poplór, které slavilo velký úspěch v prestižní TOP 20 European World Music Charts. Zatímco úplně první deska Horní chlapci je hudebním vzdáním holdu valašskému básníku Ladislavu Nezdařilovi, tak album nazvané Cestou na jih představuje putování folklórními regiony Moravy, vychází i z autorova života, rodák z Frýdku-Místku, v současné době žije v jihomoravské obci Vrbice. Pro desku nazvanou Velesu byly autorovi inspirací pohanské motivy z předkřesťanského období našich předků. Dosud poslední album Tomáše Kočka a orchestru je z roku 2021 a nese název Ona. Tématicky se věnuje mnoha generacím našich žen, jejich životním starostem, údělu a poslání. Se svou hudbou inspirovanou tradiční moravskou kulturou objíždí Tomáš Kočko v doprovodu svého orchestru celou Evropu a hraje na nejrůznějších festivalech. Nedávno se velmi úspěšně představil například na pódiích v německém Bavorsku.
    Tomáš Kočko se také výrazně prosadil jako muzikálový herec a režisér (Jesus Christ SuperstarHairWestSide StoryBabylonLegenda atd.). Na operní scéně má na svém kontě například režii představení Lazebník Sevillský.
    Tomáš Kočko je zároveň vzdělaný člověk se širokým rozhledem a vpravdě moravským srdcem. Ne náhodou se jedná o již druhou nominaci tohoto významného Moravana.

  • Více

    1277 hlasů

  • Jiří Svatopluk Novotný

    Narozen 15. 9. 1977 ve Vyškově, ovšem celoživotní vesničan z obce Bohdalice-Pavlovice-Manerov. Zemědělec a v měřítku malém, zájmovém badatel a spisovatel. Jsem ženatý, s manželkou Ditou vychováváme 4 děti a na páté právě čekáme.
    S moravanstvím jsem krom zájmů od mladých let přišel oficiálně poprvé do styku v roce 1998 při komunálních volbách, kdy jsem se zájmem o vývoj v naší obci kandidoval za tehdejší Moravskou demokratickou stranu. V ní jsem posléze působil při mnoha peripetiích vývoje moravského hnutí přes sloučení ve straně Moravané do roku 2013. Od té doby pracuji spíše v občanské sféře, podílím se na vydávání Moravské ročenky, pořádání konferencí Morava 1918 a příležitostně se angažuji ve větších plošných akcích typu propagace moravského národního stromu jaderničky moravské nebo informačních kampaní ke sčítání lidu, kde jde o zpopularizování skutečnosti, že si lidé mohou zapisovat moravskou národnost a rodný jazyk moravský.
    V roce 2024 jsem uskutečnil delší dobu připravovanou misi Konstantinopol-Morava, aneb pěšky ve stopách věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Poté, co jsem na základě studia pramenů vybádal, kudy s největší pravděpodobností oba bratři přišli v roce 863 na Moravu, jsem chtěl jejich památku uctít zopakováním této pouti, a to v pravděpodobném čase, kdy a jak tak sami učinili. Tento experiment se podařilo uskutečnit od 1. 4. do 11. 5. tohoto roku. S popularizací tématu nadále pokračuji, a to přednáškami o misi na různých místech na Moravě, kam jsem zván, a přípravou cestopisu.

  • Více

    429 hlasů

  • Jan Smital

    Jmenuju se Jan Smital a říkají mně Jendo. Celý život, a to je již od 29. března 1952, více jak 72 let žiju v Mohelnici. Moje dětství bylo, tak jak je zvykem tady na Hané, prožité hlavně v zemědělství – to mě i orientovalo v mých zájmech – pěstování ovoce a zeleniny, udržování vlastní zahrádky, rybaření s otcem, později archeologie – vykopávky u Nového Bagru – pískovny. Poté, když sem obdržel občanku, tak došlo i na historické bádání v knihách a už tehdy to bylo o Moravě – o to se zasloužil můj děda. Dalším bylo objevování krásy hor. No a jako mladí učni sme se dostali do Hynčic a do Starého Města pod Sněžníkem a tak sem se s partou kamarádů a kamarádek, jak to patří k tomuto věku, vypravil dále. To sme jako svazáci pomáhali se správou podnikové chaty na Starém Kopci u Malého Vrbna – samozřejmě, že s kytarou a písničkou a ta příroda nám všem učarovala. Tak sme se vydali až na Králičák a k pramenu Moravy. No ta nádhera člověku až brala dech a ta polorozpadlá rozhledna na samém vrcholu. Ten čůrek vody, co se už v Hanušovicích prezentuje jako řeka a u nás u Mohelnice vytváří obrovská jezera při jarních povodních, no to bylo něco. A nyní po mnoha letech stojím u jiné chaty, chaty Na Návrší a vzpomínám, jak sem tady začínal – to už sem měl rodinu a od 1. 4. 1990 jsem se stal členem Společnosti pro Moravu a Slezsko. To na obnoveném Moravském zemském sněmu na krásném zámku v Kroměříži, kde sem se zúčastnil se svou desetiletou dcerkou, mně sám docent Boleslav Bárta podepsal přihlášku. V květnu sem na okresním setkání členů SMS navrhl, abysme zorganizovali na podporu navrácení práv Moravě velkou akci. Inspirovaly mě mé vzpomínky a tak jsme se rozhodli realizovat pochod v oblasti Králického Sněžníku. Sešlo se nás tam v září 1990 čtyřicet devět – donesli jsme spoustu moravskéch praporů – ti, co už něco pamatovali, pronášeli plamenné řeči a byla to velká sláva. BYL TO PRVNÍ ROČNÍK POCHODU K PRAMENU MORAVY. Utvořili sme skupinu pořadatelů – manželé Horákovi, Gábovi, Danuš Poprachová – všichni ze Šumperka, Zdenek Šperka ze Starého Města pod Sněžníkem, Jirka Ficnar z Jedlí a Jenda Smital z Mohelnice. Po dvacátém ročníku se k nám přidali staroměští Alena Windová a Jirka Kamp a taky Petr Mahel z Malé Moravy – tito obohatili Pochod o mezinárodní Výstup na Králický Sněžník a to s polskými přáteli. Pochod a výstup se tak letos jako společná akce dožila třicetipěti a patnácti let bez přerušení. Taky sem inicioval vyrobení oné litinové desky, která je upevněná hned vedle pramenu Moravy a je tam nápis:
    „Zde je pramen řeky Moravy, která dala název této zemi a pojmenovala tento národ Moravané.“
    Tuto desku nám vyrobili přátelé ze slévárny ze Zábřehu na Moravě a další přátelé tu desku upevnili i pro další generace. Tak a aby toho za těch 35 let nebylo málo, tak už máme 10. výročí existence Spolku Moravských karavanistů – 10 posádek z celé Moravy, tohoto spolku su předseda a spoluzakladatel. Na našich výjezdech na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku a Rakousku propagujeme Moravu a našu moravskou vlajku. Sepsal a odeslal Jenda Smital – předseda Spolku Moravané Šumperska – pořadatelé Pochodu k pramenu Moravy z. s.

  • Více

    802 hlasy

  • PhDr. Jiří Kacetl

    Jiří Kacetl je moravský historik, tlumočník angličtiny a komunální politik.
    Narodil se roku 1976 v Moravském Krumlově. Od roku 1991 žije ve Znojmě, kde po generace žili předkové jeho matky. Kořeny z otcovy strany vedou na Třebíčsko.
    Po maturitní zkoušce na znojemském gymnáziu studoval v magisterském programu anglický jazyk a historii. Nejprve na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, brzy však přešel na Univerzitu Karlovu v Praze. Zde také složil státní rigorózní zkoušku a získal titul doktora filozofie.
    Po ukončení vysokoškolských studií pracoval krátce v zahraničí, než se vrátil zpět do Znojma. Založil s manželkou rodinnou firmu, která poskytuje výuku cizích jazyků a úřední překlady. Působil jako učitel na gymnáziu. Renomé v širších kruzích laické i odborné veřejnosti si získal jako historik Jihomoravského muzea ve Znojmě, kde pracoval v letech 2008 až 2020. Připravil řadu úspěšných publikací, výstav, přednášek a exkurzí pro veřejnost. Navázal aktivní spolupráci s partnerskými muzei v Dolním Rakousku.
    Od roku 2006 pracuje také jako zastupitel města Znojma. V letech 2006 až 2010 byl neuvolněným radním za ODS. Poté sympatizoval s hnutím STAN. V roce 2018 byl zakládajícím členem Moravského zemského hnutí. Po kontroverzním propuštění z muzea z důvodu „nadbytečnosti“ pracoval krátce jako uvolněný předseda výboru zastupitelstva města pro plánování a majetek (2021–2022). V srpnu 2024 byl zvolen místostarostou Znojma.
    Jako historik se Jiří Kacetl tematicky věnuje dějinám jihozápadní Moravy se zaměřením na město Znojmo, dějinám dopravních cest, přeshraničních styků, zkoumá místní toponymii. Zároveň propaguje moravské zemské dějiny a zemské pojetí moravské národní identity.
    V červenci 2023 byl za přínos k popularizaci regionální historie jižní Moravy vyznamenán Jihomoravskou kulturní cenou (SüdmährischerKulturpreis), kterou každoročně uděluje Svaz Jihomoravanů (Südmährerbund) v Německu ve spolupráci s městem Geislingenan der Steige.
    V září 2024 vydal Jiří Kacetl první díl své dosud nejrozsáhlejší historické monografie: Znojmo – perla jižní Moravy. Kronika a vzpomínky na Znojmo za vlády císaře Františka Josefa I.
    Přehled ostatní publikační činnosti: tady

Moravská národní obec, 2016 - 2024